|
|
Antifonář sedlecký a česká malba 13. století
Šubrtová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Malířská výzdoba rukopisu Antifonáře sedleckého (Praha, NK ČR, XIII A 6) je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě ve zlomovém období vývoje od pozdně románské ke gotické kultuře. Záměrem této práce je předložit důkladný uměleckohistorický rozbor rukopisu Antifonáře sedleckého, uloženého v Národní knihovně České republiky v Praze pod signaturou XIII A 6. Základní metodou této práce je důsledný rozbor výzdoby rukopisu z hlediska celkového systému rozvrhu výzdoby i z hlediska typologie jednotlivých motivů ornamentiky. Z dalších metod jsou využívány zejména formální analýza, komparace na typologickém základě a ikonografická analýza. Podrobněji jsou probírány spojitosti s rukopisem Mater verborum (Praha, KNM, X A 11), s Wolfenbüttelským náčrtníkem a jinými časově příbuznými díly. Na základě těchto srovnání, lze dojít k závěru, že malíř Antifonáře sedleckého byl s největší pravděpodobností ovlivněn byzantským, benátským a německým malířstvím. Antifonář sedlecký představuje významné, dalo by se říci, že i klíčové dílo ve středoevropském kontextu vývoje malířství 13. století. Klíčová slova knižní malba, miniatura, iniciála, Tři Marie u hrobu, ornamentika, 13. století
|
|
|
Graduály z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Pavel (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů 16. století. První část se věnuje osobnosti písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499-1572, a nejvýraznějším iluminátorům, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience. Pozornost je směřována nejenom na často zmiňovaného Fabiána Puléře, ale také na Matouše Ornyse z Lindperka, Matyáše Hutského z Křivoklátu, Ambrože Ledeckého a další iluminátory. V této souvislosti nelze opominout grafické předlohy Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácí "melantrišské tisky", podle kterých umělci tvořili. Náměty vyskytující se v tomto typu rukopisu jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě těchto motivů se však v graduálech setkáme v hojné míře i s různými formami prezentace donátorů či demonstrativním zobrazením konfese objednavatelů. Nedílnou součástí dekorací kodexů je též bohatá ornamentální složka, která v sobě zahrnuje jak groteskní motivy, tak rozviliny z druhově určitelných rostlin. Druhá část disertace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je...
|
|
|
Františkánská bible z Knihovny Národního muzea v Praze (XII.B.13) v kontextu dobového malířství 13. století
Kurešová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Černý, Pavol (oponent) ; Brodský, Pavel (oponent)
Františkánská bible z Knihovny Národního muzea v Praze (XII.B.13) v kontextu dobového malířství 13. století Malířská výzdoba Františkánské bible (Praha, KNM XII.B.13) pocházející z doby kolem roku 1270 je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě v období přelomu pozdně románské a gotické kultury. Na výzdobě Františkánské bible se podíleli čtyři mistři, z nichž První vyzdobil Starý zákon, a další tři pracovali na Novém zákoně. Iluminace Františkánské bible lze zařadit do okruhu iluminátorů, kteří navazují na dědictví dílny Giovanniho da Gaibana, pro níž je charakteristické používání místně tradičního tvarosloví, doplňovaného do bordur expandujícími, protahovanými kaudami. Barevnost tónů postupně chladne a nastupuje tendence ke kresebnějším formám, odlehčování tvarů, vzrůstá plošnost a množí se citace západních forem, přičemž souběžně ustupuje těžká pastózní modelace. První mistr sice vyšel z oblasti středního Rýna, ale tvaroslovím ornamentiky navázal na dílnu Giovanniho da Gaibana. Zbývající tři mistři si dokonale osvojili "da Gaibanovský" styl. Liší se však způsobem interpretace typologicky společného základu repertoáru - způsobem modelace − nebo šíří barevné škály. Iluminátory dále odlišuje práce s dílčími doplňky motivů rozdílného původu. Výzdoba Františkánské bible je syntézou různých...
|
|
|
Graduály z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Pavel (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů 16. století. První část se věnuje osobnosti písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499-1572, a nejvýraznějším iluminátorům, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience. Pozornost je směřována nejenom na často zmiňovaného Fabiána Puléře, ale také na Matouše Ornyse z Lindperka, Matyáše Hutského z Křivoklátu, Ambrože Ledeckého a další iluminátory. V této souvislosti nelze opominout grafické předlohy Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácí "melantrišské tisky", podle kterých umělci tvořili. Náměty vyskytující se v tomto typu rukopisu jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě těchto motivů se však v graduálech setkáme v hojné míře i s různými formami prezentace donátorů či demonstrativním zobrazením konfese objednavatelů. Nedílnou součástí dekorací kodexů je též bohatá ornamentální složka, která v sobě zahrnuje jak groteskní motivy, tak rozviliny z druhově určitelných rostlin. Druhá část disertace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je...
|
|
|
Antifonář sedlecký a česká malba 13. století
Šubrtová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Malířská výzdoba rukopisu Antifonáře sedleckého (Praha, NK ČR, XIII A 6) je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě ve zlomovém období vývoje od pozdně románské ke gotické kultuře. Záměrem této práce je předložit důkladný uměleckohistorický rozbor rukopisu Antifonáře sedleckého, uloženého v Národní knihovně České republiky v Praze pod signaturou XIII A 6. Základní metodou této práce je důsledný rozbor výzdoby rukopisu z hlediska celkového systému rozvrhu výzdoby i z hlediska typologie jednotlivých motivů ornamentiky. Z dalších metod jsou využívány zejména formální analýza, komparace na typologickém základě a ikonografická analýza. Podrobněji jsou probírány spojitosti s rukopisem Mater verborum (Praha, KNM, X A 11), s Wolfenbüttelským náčrtníkem a jinými časově příbuznými díly. Na základě těchto srovnání, lze dojít k závěru, že malíř Antifonáře sedleckého byl s největší pravděpodobností ovlivněn byzantským, benátským a německým malířstvím. Antifonář sedlecký představuje významné, dalo by se říci, že i klíčové dílo ve středoevropském kontextu vývoje malířství 13. století. Klíčová slova knižní malba, miniatura, iniciála, Tři Marie u hrobu, ornamentika, 13. století
|
host ::
RSS.